Město Fulnek je starobylé kolonizační město při důležité obchodní cestě ze Slezska do Uher pod hradem stejného jména s bohatou českobratrskou tradicí. Město Fulnek leží na území jedné z větví tzv. Jantarové stezky, spojující v pradávných dobách Středozemí s Pobaltím. Jeho poloha i půdorys nasvědčují tomu, že je městem kolonizačním, vzniklým pod záštitou hradu, který v té době střežil obchodní cesty vedoucí Moravskou bránou. Vznik jména tohoto města se vykládá různě, buďto je odvozeno od staroněmeckého Pfuhl - močál nebo faul - shnilý, líný a to podle bažinatého terénu povodí často se rozlévajícího Husího potoka.
Status: město Celková výměra: 6846 ha Počet obyvatel: 5485 (1.1.2023) Okres: Nový Jičín Obvody, části: Jerlochovice, Jestřabí, Stachovice, Děrné, Kostelec, Vlkovice, Lukavec, Pohořilky, Dolejší Kunčice, Jilovec. Střední nadmořská výška: 320 m n. m. Nejnižší nadmořská výška: 266 m n. m. Stachovice Nejvyšší nadmořská výška: 506 m n. m. Kobylice
HISTORIE
Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. V tomto roce však již bylo město plně organizováno - mělo kostel, faru, hrad, rychtáře i měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran cca 95 m), jímž diagonálně procházela tranzitní cesta údolím.
Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se z části počeštilo. V 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Ámose Komenského, který v letech 1618 - 1621 ve Fulneku pobýval. Díky této osobnosti se město Fulnek zapsalo do povědomí nejen našeho národa, ale i celého kulturního světa. Třicetiletá válka zanechala na životě města i panství negativní stopy.
Během válečných let (1632), kdy město bylo v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly projevovat četné stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18.stol. V tomto období byla kompozice města výrazně obohacena a přetvořena v jednu z nejhodnotnějších a nejmalebnějších barokních sídelních celků na Moravě. Koncem 18. a začátkem 19.století zaznamenalo město Fulnek značný růst v souvislosti s rozvojem soukenické a tkalcovské výroby.
Před I. světovou válkou se stal Fulnek významnou základnou radikálně zaměřené německé nacionální dělnické strany. Po vzniku ČSR se vedení města zapojilo do silného německého nacionálního hnutí, které požadovalo odtržení našeho pohraničí. Značnou podporu pro ni znamenalo posílení fulneckých úřadů českými úředníky. Ve druhé polovině 20. let se ve městě poněkud uklidnily národnostní rozpory.
Fulnek se stal později až do jara 1945 hlavním řídícím centrem germanizačních přesídlovacích akcí v celém pohraničí, které bylo okupováno Německem.
Během osvobozovacích bojů na konci války / květen 1945 / bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů ostatních přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Později byl střed města obnoven podle projektu brněnského architekta Z. Sedláčka z roku 1948. Náměstí bylo obestavěno jen ze tří stran, jižní strana byla ponechána volná s uplatněním dominanty kostela, parkové zeleně a vyvýšené dominanty zámku. Domy pocházejí z 50. a 60. let 20.století a jejich průčelí jsou z části schématickou rekonstrukcí fasád zničených domů. Fulnek je jediným moravským válkou postiženým městem, kde bylo citlivým přístupem k nové zástavbě dosaženo příznivého výsledku.
V roce 1992 byla historická část Fulneku prohlášena městskou památkovou zonou, čímž by do budoucna mělo být toto malebné barokní město před podobnými zásahy uchráněno.
PAMÁTKY
Významné pamětihodnosti města jsou Svět Komenského Fulnek, kostel sv. Josefa při Kapucínském klášteře, zámek na základech gotického hradu (chráněná památka); Knurrův dům, Farní kostel Nejsvětější Trojice, areál starého hřbitova s ohradní zdí, kostnicí a kaplí sv. Rocha, Vila Retex, Kostel Nanebevzetí P. Marie v Jerlochovicích, Kašna se sochou sv. Jana Sarkandra, Sloup Nejsvětější Trojice. Zajímavostí jsou Jerlochovické stěny, Stříbrné jezírko, zámecký park.
KULTURA
Navštívit můžete Městské kulturní centrum s kino kavárnou, Síň slávy Petry Kvitové "příběh české lvice" a kulturní vyžití zajišťuje také Kostel sv. Josefa.
SPORT, TURISTIKA
Za sportem se můžete vydat do fitness, pronajmout si tělocvičnu nebo 5 tenisových kurtů TJ Fulnek. Turistické stezky z Fulneku vedou do Oder (přes Stříbrné jezírko), do Heřmánek (přes Stříbrné doly), do Jistebníku (krajinou Poodří), na hrad Starý Jičín, na zámek do Hradce nad Moravicí.
OSOBNOSTI
Mezi rodáky města patří básník a skladatel písní Petr Herbert, cestovatel, fotograf a zakladatel muzea "Ferenc Hopp Museum of Eastern Asiatic Arts" v Budapešti František Hopp, univerzitní profesor a historik Dr. Johann Losert, sochař a štukatér Joaness Georgius Benedikt Teltschik, barokní hudebník a hudební teoretik Antonín Nepomuk Brosmann, olympionik Anton Gödrich, účastník 1. olympijských novodobých her, Petra Kvitová, úspěšná tenistka. Významnou osobností města je J. A. Komenský.
UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ- Městské kulturní centrum Fulnek (+420 607 032 694)
- Hotel Amos (+420 556 741 718)
- Restaurace na Stovce (+420 730 151 044, +420 556 741 326)
- Autokemp Fulnek-Jerlochovice (+420 734 204 906)
- Wellness centrum s ubytováním Relaxko (+420 721 388 455)
- Hospůdka a Restaurace U Martiny (+420 731 332 436)
DOSTUPNOST
Vzdálenost vzdušnou čarou 15 km SZ směrem od okresního města Nový Jičín.
- Vlakem: žst. Fulnek (trať č. 277), vzdálenost 800 m z centra.
- Autobusem: zastávka Fulnek náměstí.
- Pěšky: červená TZ směr Bílovec a směr Odry; modrá TZ směr Odry a směr Lukavec a Hradec n.M.; žlutá TZ směr a směr; zelená TZ směr a směr.
- Na kole: cyklostezka č. 6078, 6079, 6131.
- Autem: dálnice D1 sjezd 330 na silnici č. 57 směr Fulnek a Hradec nad Moravicí; silnice č. 647 směr Bílovec, Klimkovice, Ostrava; silnice č. 47 Odry a Bělotín;
Zdroj informací: www.fulnek.cz
|
|