Originály těchto křížů, umístěné nyní v zasedací místnosti obecního úřadu, stávaly na historické křížovatce cest do Vídně a Brna na dohled od Louckého kláštera. Jsou také součástí obecního znaku a praporu.
O původu, stáří a funkci křížů se vedly dlouhodobé diskuze. Nejčastěji bývaly kříže označovány jako pozůstatky vlivu a působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě.
Pojem kamenných křížů se však také objevoval v některých středověkých smírčích smlouvách. Bývaly oficiálně uzavírány mezi viníkem (vrahem) a rodinou oběti, byla to i jistá náhrada krevní msty. Po uzavření smlouvy byl vrah povinen nejen vyplatit pozůstalým finanční odškodnění, které mu smlouva ukládala, ale musel i splnit svůj další slib a tím bylo vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě činu na znamení usmíření a pokání.
Podle další teorie plnily tyto kříže i poslání hraničních mezníků.
Na kamenných křížích lze obvykle nalézt jednoduchou podobu zbraně, v tomto případě dvojbřité sekery. Zastánci teorie smírčích křížů v nich vidí vražednou zbraň, kterou tam vytesal na znamení svého provinění sám vrah.
Obdobné kamnené kříže můžeme najít na území téměř celé Evropy, především v oblastech, která bývala v dobách středověku hojněji osídlena.