Znojmo patří mezi nejstarší česká města a v současnosti je přirozeným kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Počet obyvatel se blíží 36.000. Příznivá nadmořská výška (289 m n.m.) i vhodné klimatické podmínky určily převážně zemědělské a potravinářské zaměření zdejšího průmyslu (ovocnářství, výroba vína, konzervárenství), tradiční je rovněž keramický průmysl.
Svůj půvab má nejen Znojmo samo, ale i jeho bezprostřední okolí, jehož topografická členitost je ve zdejším převážně spíše rovinatém regionu až nečekaně překvapivá. Do těsné blízkosti města zasahuje Národní park Podyjí ( vyhlášen 1992 ), který se na 65 km2 rozkládá od Znojma až po Vranov nad Dyjí. Je tvořen převážně hluboce zaříznutými meandry řeky Dyje, která tak protéká údolím se strmými svahy porostlými hlubokými lesy s řadou teplomilných rostlin a chráněných živočichů.
Status: město Celková výměra: 6593 ha Počet obyvatel: 33761 (k 1.1.2015) Okres: Znojmo Kraj: Jihomoravský Obvody, části: Nadmořská výška: 289 m n. m.
HISTORIE
Osídlení oblasti je prokazatelně doloženo archeologickými nálezy už z období mladšího neolitu. Nepřetržitě pak bylo místo obydleno od příchodu Slovanů na Moravu v 6. století. V 9. století vznikla na Hradišti (dnes městská část Znojma) výšinná pevnost, náležející k Velkomoravské říši. Při reorganizaci území českým knížetem Břetislavem I. v první polovině 11. století se správní i duchovní centrum přestěhovalo z Hradiště na protější ostroh, kde byl někdy kolem roku 1030 založen nový hrad - sídlo přemyslovského údělného knížete s velkofarním kostelem, rotundou Panny Marie (v roce 1962 vyhlášena národní kulturní památkou). Kolem roku 1100 byl postaven i původní kostel sv. Mikuláše. Nově vzniklé vsi v podhradí byly již před rokem 1226 ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem 1. v uvedeném roce povýšeny na královské město.
Do nově vytyčeného města byli zváni kolonisté z Německa a svoji obec si zde brzy založili i Židé, jak o tom svědčí nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334, objevený na místě bývalého hřbitova před Horní bránou. V klášteře Louka jižně od města se již kolem roku 1190 usadili premonstráti a v městě samotném našli ještě v průběhu 13. století působiště minorité, dominikáni a klarisky. Po bitvě na Moravském poli byl ve znojemském klášteře minoritů v letech 1279 - 1297 dočasně pohřben český král Přemysl Otakar II.. Město se dále rozvíjelo a bohatlo a díky stálé podpoře vládnoucího královského rodu mu byla udělována řada privilegií. V roce 1335 Znojmo vážně poškodil požár. Bohatí měšťané však škody na stavbách rychle opravili a zdokonalili i městské opevnění, takže v roce 1404 se město nejen dokázalo ubránit vojskům uherského krále Zikmunda, ale jeho hradby odolaly i dělům, která byla tehdy na českém území použita vůbec poprvé. V roce 1490 město postihl další ničivý požár, po němž bylo po celé 16. století až do třicetileté války Znojmo přestavováno v duchu nového stavebního slohu - renesance. V průběhu 17. století postihlo Znojmo několik ran, ze kterých se vzpamatovávalo dlouho a těžce. Mezi ně patří obsazení města vojsky švédského generála Torstensona roku 1645, ohrožení Turky v roce 1663 a ničivý mor v letech 1679 - 1680.
K opětovnému oživení rozvoje a stavebního ruchu došlo až v polovině 18. století a to především u církevních objektů. Tehdy se centrem umění stává zejména premonstrátský klášter v Louce. Josefínské reformy roku 1784 přinesly proto Znojmu nejen zrušení několika klášterů, ale v souvislosti s tím také ukončení významných uměleckých zakázek. Poté se městem převalily v krátkém sledu dvě armády - roku 1799 ruská vojska při tažení do Itálie, roku 1805 francouzská vojska během postupu na Slavkov. V roce 1809 se v samotné blízkosti města dokonce odehrála bitva mezi vojsky císaře Napoleona a rakouského císaře Františka 1., v níž zvítězili Francouzi a jejichž následný pobyt město značně finančně zatížil.
Následující období všeobecného rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává svůj převážně zemědělský charakter. Výjímkou byla oblast keramické výroby, která se ve Znojmě postupně stává tradicí, jež trvá dodnes. Město se však stále rozvíjí, mimo jiné i zásluhou železnice, která Znojmo spojila s Vídní, Prahou a Brnem v letech 1870 - 71.
Druhá polovina 19. století přinesla vyhrocování národnostních problémů. V říjnu 1918 byla vyhlášena tzv. Německá jižní Morava s hlavním městem Znojmem. Město bylo připojeno k nově vzniklému Československu až po obsazení čs. vojskem 18. prosince 1918. V roce 1938 však bylo Znojmo přičleněno přímo k Velkoněmecké říši a tak až teprve po druhé světové válce se stává trvalou součástí Československa.
V roce 1962 byla rotunda Panny Marie vyhlášena národní kulturní památkou a v roce 1971 byl historický střed města prohlášen městskou památkovou rezervací.
PAMÁTKY
Znojmo se může se pochlubit celou řadou významných historických památek – například rotunda sv. Kateřiny přibližuje svými nástěnnými malbami počátky české státnosti a podle některých odborníků je po Hradčanech druhou nejvýznamnější památkou v Česku. Snad nejznámější stavbou je radniční věž vysoká 79,5 m, z jejíhož ochozu je rozhled na celé město, kterému vévodí chrám sv. Mikuláše, patrona Znojma. Znojmo je proslulé svým veřejnosti přístupným podzemím, k němuž se váže mnoho legend.
DOSTUPNOST
Dopravní obslužnost je zajišťována silniční a železniční dopravou.
- Silniční spojení : E 59 Moravské Budějovice, Vídeň, silnice I. 53 směr Brno
- Železniční doprava : železniční trať č. 240, 241 Znojmo - Jihlava, trať č. 246 Znojmo - Břeclav
|
|